Pondělí 10. července

Při nástupu na hru jsme zjistili, že každé družině chybí dva nejmladší členové. Následně jsme se dozvěděli, že byli uneseni a pokud je chceme zachránit, musíme se rychle vydat po stopách. Poslední část cesty byla značená botami unesených dětí a vedla přes bobří hráz. Hráz byla sice pevná, ale každý neopatrný krok byl potrestán šlápnutím do bláta nebo do vody. Všechny děti byly úspěšně zachráněni.

Po obědě jsme se stali obchodníky a měli jsme vydělat co nejvíce. Mohli jsme obchodovat i s překupníky, ale riskovali jsme, že nás chytí policie a všechno nelegální zboží nám zabaví.

Po svačině jsme vyrazili do Vřesovic do školy, kde bylo v tělocvičně postavené mobilní planetárium. Byli jsme rozdělení na mladší a starší a každá skupina zhlédla jiný dokumentárně vzdělávací film.

Večer přišla bouřka a tak nám naštěstí zůstalo trochu volného času pro vlastní zábavu.

Neděle 9. července

Tento ten byl v očekávání mnohých, především pak dětí. Návštěvní den. Než ovšem nastal, družiny dostaly za úkol vybudovat úkryt, který byl symbolizován mandalou. Každý člen družiny měl omocí přírodního materiálu vyzdobit svůj díl.

Ještě nebylo ani po obědě a už tu byly první návštěvy.

Po večeři, když už jsme byly opět všichni, se začalo připravovat před jídelnou překvapení – kapela Hodní kluci. Na place dováděli nejen děti, ale zapojili se i vedoucí. Škoda že se musí dodržovat noční klid, jinak by tam kluci hráli do rána.

Sobota 8. července

Sobota je již tradičně vyhrazená celodennímu výletu. Nejinak tomu bylo i letos.

Opět tři skupiny dle věku.

1. nejmladší
Trasa: Pilařka (aneb Čertův kámen) – Zikmundovy skály – Osvětimanské skály – Trpasličí město – U srubu – koupání u tábora

2. střední

Trasa: Vřesovice – Kameňák – Koryčanská kaple – Moravanské lůky – U kříža – Cimburk – Kazatelna – Hora sv. Klimenta – koupání u tábora

3. inventář
Trasa: Hora sv. Klimenta – Ocásek – Buchlov – Buchlovice – Sovín (Smraďavka) – Osvětimany – koupání u tábora

Všichni co se vydali na cestlu se zdrávi navrátili.

Večer jsme zakončili táborákem a opékáním špekáčků

Ráno. Deštivo. Strach, že program bude narušen. Naštěstí umoudřeno, vymeteno.

Pozooooor Bengáááá!! Kdo byl přichycen, ten byl odvlečen aneb přijel předváděcí vůz od Pomáhat a chránit a krátké povídání a ukázka vybavení .

Odpoledne už parno, tak hurá na vodní hry. Vyslíct, přeplavat oblíct – to hovoří za vše. Následně lov vodních jelenů. Moc jich uloveno nebylo, za to jeleni se málem změnili na lední medvědy. Horký čaj je však rozehřál.

Večer začla ta pořádná bouřka. Etapa odložena. Zábava volná i společná.

« ‹ 2 z 24 › »

Čtvrtek 6. července

Dopoledne jsme se na skok opět podívali na prérie. Museli jsme ulovit co nejvíce bizonů. Žádná sranda. Když byl bizon poraněn, rozzuřil se a snažil se nás „zabít“. Pokud se nám ho podařilo skolit několika ranami, padl na zem a mi ho mohli odnést do tábora. To by nebylo nic divného. Ale slunce na prériích je příliš silné a mi se museli v pravidelných intervalech vracet na základnu a než se stihli vrátit k našemu úlovku, už nám ho mohla vyfouknout jiná družina. Několikrát se i stalo, že jsme o kořist přišli pár metrů před cílem.

Po obědě již tradiční focení účastníků do našich památníčků.

A pak už hurá na Sedánek offroad. Museli jsme zdolat trasu velmi pestrým terénem. Nikoliv během, ale sedem. Jelikož jsme trasy zvládli rychle, volný čas jsme vyplnili silovou přetlačovanou dvojic.

Po svačině se družiny vydaly na zkoušky míření. Každého člena čekala jedna. Mezi tradiční – vzduchovka, luk, střelba na koš přibyla čára, ruské kuželky a další.

Po večeři už na nás čekalo místní MHD. Přes tábor jezdilo šest autobusových linek a každý člen měl určenou nástupní stanici a místo kam se musel dostat. Někdy bylo náročné vystoupit na správné stanici, neboť spolucestující rozhodovali o tom, jestli se bude zastavovat, jestli můžeme vystoupit či nastoupit. Nakonec většina přeci jen dorazila tam, kam měla.

Do večerky už jsme si mohli připravit oddechový program dle vlastní vůle.

« ‹ 1 z 22 › »

Středa 5. července

Dnešní hry nás zavedly do různých dob. Nejprve jsme nakoukli do Matrixu a doufali, že právě my budeme ti vyvolení. I když se třem podařilo projít Matrixem, nikdo nebyl vyvolený. Tuhle hru nikdo nevyhrál.

První odpolední hra byla silová. Družina měla za úkol členy druhé družiny v táhnout do svého kruhu. Ti se ovšem drželi zuby nehty stromů a a ne a ne se pustit.

Sotva jsme slupli sváču, už jsme se ocitli na dalekém západě a stali se pošťáky a doručovali dopisy, balíky a telegramy a snažili se vydělat co nejvíce peněz za jejich donášku.

Jelikož etapovka dnes měla býta až při setmění, měli jsme mít podvečer volnější a každý ho mohl vyplnit podle své chuti. Někdo fotbálkem, trampolínou, přehazkou, či čtením knihy. Ale co čert nechtěl, naše volno narušil déšť. A v ohrožení byla i etapovka. Nakonec jsme nasadili gumáky vzali pro jistotu pláštěnku a baterky a vyrazili jsme. Hra se trošku protáhla, neboť družinky chodili vyluštit zprávu samostatně, a tak se někteří dostali do spacáčku až po večerce. Stálo to ale za to. Následovali jsme cestu ze svíček a přišli do skruže, kde nás čekal veliký Codex a museli jsme vyluštit již dříve nalezenou kódovanou zprávu.

« ‹ 3 z 23 › »

Úterý 4. července

Celé dopoledne vyplnily úkoly s ohněm. Mezi stálice patřilo přepalováí provázků, přenášení ohně, zapálení ohně na vzdálenost 1,5m a další.

Po poledním klidu nás čekala další etapa. Tentokrát Druid hledal Wila. Měli jsme po lese sbírat papírky se jmény.  Papírků jsme našli opravdu mraky, ale jaké bylo překvapení, že na nich nebylo nic napsáno. Po chvíli však i tahle kulišárna vedoucích byla odhalena.

Následovala budovatelská hra, kdy jsme se snažili vystavět nejhodnotnější vesnici, z určitého počtu surovin a nářádí. Kdo měl suroviny na nejhodnotnější budovy, tak vyhrál.

Největší zážitek nás ale čekal teprve po večeři. Naším úkolem bylo dostat se přes démony do tábora. Bohužel při prvním kole jedna část proběhla přes vosí hnízdo a hned se objevil vážnější soupeř než nějaký démon. Sedm dobrodruhů schytalo od jednoho až po 6 žihadel. Děkujeme tímto naší zdravušce Majce a jejím pomocnicím, které se dětem věnovali s velikou péčí.

Pak už jen hupky dupky vyčurat, vyčistit zoubky (alespoň polovina) a hajdy na kutě.

Pondělí 3. července

Celé dopoledne bylo vyplněno „učeníčkem“ zvládli jsme uzly, orientaci a práci s mapou, Morseovku, šifry, základy zdravovědy a poznávačku květin a dřevin.

Po obědě na nás čekalo ponožkové pexeso. Kdy na bráně bylo nataženo několik šňůr a na nich spousta našich ponožek.

Odpoledne jsme ještě po skupinách brouzdali potokem a hledali tajemný vzkaz. Na konci cesty jsme získali od Wilovy matky 3 modré Elfeíny.

Podvečer nám zpříjemnilo Kočovné divadélko z Kyjova se svým zbrusu novým představením. Po večeři ještě jednou pexeso. Ale hrací plocha nebyla na dostatečný dohled a tak jsme spoléhali hodně na náhodu nebo na dobré popisovací schopnosti.

Sobota 1. července

Rodičové našich táborníků mají tento den vyznačen v kalendáři velkým vykřičníkem už od vánoc a nemohli se jej dočkat. Začaly prázdniny a děti – hurá na tábor.

Letos Shannara

Sobotní program byl tradičně plný mumraje jako v mraveništi. Všichni vedoucí pobíhali po „place“ a řešili spoustu drobných problémů, děti se zabydlovali ve svých stanech a kuchyně najela do plného režimu.

Pro mladší připravena vycházka na seznámení s nejbližším okolím, starší přinesli dřevo na táborák.

První hrou se stali piškvorky všichni proti všem.

U táboráku přišla Rada starších, která nás seznámila s naším posláním. A to, každá družina se bude snažit nalézt sazenici, která nahradí umírající kouzelný strom Ellcrys, který zabraňuje démonům k proniknutí do světa lidí. Na závěr jsme obdrželi táborové tričko.

DSC_1419

« ‹ 1 z 10 › »