Ráno. Deštivo. Strach, že program bude narušen. Naštěstí umoudřeno, vymeteno.

Pozooooor Bengáááá!! Kdo byl přichycen, ten byl odvlečen aneb přijel předváděcí vůz od Pomáhat a chránit a krátké povídání a ukázka vybavení .

Odpoledne už parno, tak hurá na vodní hry. Vyslíct, přeplavat oblíct – to hovoří za vše. Následně lov vodních jelenů. Moc jich uloveno nebylo, za to jeleni se málem změnili na lední medvědy. Horký čaj je však rozehřál.

Večer začla ta pořádná bouřka. Etapa odložena. Zábava volná i společná.

« ‹ 1 z 24 › »

Čtvrtek 6. července

Dopoledne jsme se na skok opět podívali na prérie. Museli jsme ulovit co nejvíce bizonů. Žádná sranda. Když byl bizon poraněn, rozzuřil se a snažil se nás „zabít“. Pokud se nám ho podařilo skolit několika ranami, padl na zem a mi ho mohli odnést do tábora. To by nebylo nic divného. Ale slunce na prériích je příliš silné a mi se museli v pravidelných intervalech vracet na základnu a než se stihli vrátit k našemu úlovku, už nám ho mohla vyfouknout jiná družina. Několikrát se i stalo, že jsme o kořist přišli pár metrů před cílem.

Po obědě již tradiční focení účastníků do našich památníčků.

A pak už hurá na Sedánek offroad. Museli jsme zdolat trasu velmi pestrým terénem. Nikoliv během, ale sedem. Jelikož jsme trasy zvládli rychle, volný čas jsme vyplnili silovou přetlačovanou dvojic.

Po svačině se družiny vydaly na zkoušky míření. Každého člena čekala jedna. Mezi tradiční – vzduchovka, luk, střelba na koš přibyla čára, ruské kuželky a další.

Po večeři už na nás čekalo místní MHD. Přes tábor jezdilo šest autobusových linek a každý člen měl určenou nástupní stanici a místo kam se musel dostat. Někdy bylo náročné vystoupit na správné stanici, neboť spolucestující rozhodovali o tom, jestli se bude zastavovat, jestli můžeme vystoupit či nastoupit. Nakonec většina přeci jen dorazila tam, kam měla.

Do večerky už jsme si mohli připravit oddechový program dle vlastní vůle.

« ‹ 3 z 22 › »

Středa 5. července

Dnešní hry nás zavedly do různých dob. Nejprve jsme nakoukli do Matrixu a doufali, že právě my budeme ti vyvolení. I když se třem podařilo projít Matrixem, nikdo nebyl vyvolený. Tuhle hru nikdo nevyhrál.

První odpolední hra byla silová. Družina měla za úkol členy druhé družiny v táhnout do svého kruhu. Ti se ovšem drželi zuby nehty stromů a a ne a ne se pustit.

Sotva jsme slupli sváču, už jsme se ocitli na dalekém západě a stali se pošťáky a doručovali dopisy, balíky a telegramy a snažili se vydělat co nejvíce peněz za jejich donášku.

Jelikož etapovka dnes měla býta až při setmění, měli jsme mít podvečer volnější a každý ho mohl vyplnit podle své chuti. Někdo fotbálkem, trampolínou, přehazkou, či čtením knihy. Ale co čert nechtěl, naše volno narušil déšť. A v ohrožení byla i etapovka. Nakonec jsme nasadili gumáky vzali pro jistotu pláštěnku a baterky a vyrazili jsme. Hra se trošku protáhla, neboť družinky chodili vyluštit zprávu samostatně, a tak se někteří dostali do spacáčku až po večerce. Stálo to ale za to. Následovali jsme cestu ze svíček a přišli do skruže, kde nás čekal veliký Codex a museli jsme vyluštit již dříve nalezenou kódovanou zprávu.

« ‹ 2 z 23 › »

Úterý 4. července

Celé dopoledne vyplnily úkoly s ohněm. Mezi stálice patřilo přepalováí provázků, přenášení ohně, zapálení ohně na vzdálenost 1,5m a další.

Po poledním klidu nás čekala další etapa. Tentokrát Druid hledal Wila. Měli jsme po lese sbírat papírky se jmény.  Papírků jsme našli opravdu mraky, ale jaké bylo překvapení, že na nich nebylo nic napsáno. Po chvíli však i tahle kulišárna vedoucích byla odhalena.

Následovala budovatelská hra, kdy jsme se snažili vystavět nejhodnotnější vesnici, z určitého počtu surovin a nářádí. Kdo měl suroviny na nejhodnotnější budovy, tak vyhrál.

Největší zážitek nás ale čekal teprve po večeři. Naším úkolem bylo dostat se přes démony do tábora. Bohužel při prvním kole jedna část proběhla přes vosí hnízdo a hned se objevil vážnější soupeř než nějaký démon. Sedm dobrodruhů schytalo od jednoho až po 6 žihadel. Děkujeme tímto naší zdravušce Majce a jejím pomocnicím, které se dětem věnovali s velikou péčí.

Pak už jen hupky dupky vyčurat, vyčistit zoubky (alespoň polovina) a hajdy na kutě.

Pondělí 3. července

Celé dopoledne bylo vyplněno „učeníčkem“ zvládli jsme uzly, orientaci a práci s mapou, Morseovku, šifry, základy zdravovědy a poznávačku květin a dřevin.

Po obědě na nás čekalo ponožkové pexeso. Kdy na bráně bylo nataženo několik šňůr a na nich spousta našich ponožek.

Odpoledne jsme ještě po skupinách brouzdali potokem a hledali tajemný vzkaz. Na konci cesty jsme získali od Wilovy matky 3 modré Elfeíny.

Podvečer nám zpříjemnilo Kočovné divadélko z Kyjova se svým zbrusu novým představením. Po večeři ještě jednou pexeso. Ale hrací plocha nebyla na dostatečný dohled a tak jsme spoléhali hodně na náhodu nebo na dobré popisovací schopnosti.

Sobota 1. července

Rodičové našich táborníků mají tento den vyznačen v kalendáři velkým vykřičníkem už od vánoc a nemohli se jej dočkat. Začaly prázdniny a děti – hurá na tábor.

Letos Shannara

Sobotní program byl tradičně plný mumraje jako v mraveništi. Všichni vedoucí pobíhali po „place“ a řešili spoustu drobných problémů, děti se zabydlovali ve svých stanech a kuchyně najela do plného režimu.

Pro mladší připravena vycházka na seznámení s nejbližším okolím, starší přinesli dřevo na táborák.

První hrou se stali piškvorky všichni proti všem.

U táboráku přišla Rada starších, která nás seznámila s naším posláním. A to, každá družina se bude snažit nalézt sazenici, která nahradí umírající kouzelný strom Ellcrys, který zabraňuje démonům k proniknutí do světa lidí. Na závěr jsme obdrželi táborové tričko.

DSC_1414

« ‹ 2 z 10 › »

Sobota 16.7. – den poslední

Nejsmutnější den.

Úklid, balení a odjezd.

A za rok snad zase.

Děkujeme všem, kteří nám dopřáli přízeň po celou dobu našich malých reportáží a snad nám ji zachováte i do dalších let.

Za celý organizační tým – DĚKUJEME, BYLI JSTE SUPER!

Pátek 15.7. – den čtrnáctý

Dnes nás čekalo finále celotáborové hry. Proběhnout bludištěm a najít tak cestu ven. Na začátek jsme dostali opravdové bludiště, ze kterého jsme vyčetli první informace co dál. Získali jsme od hlavního vedoucího seznam míst, na kterých najdeme zašifrované zprávy. Hned jak jsme je měli, museli jsme je vyluštit a poskládat je do správného pořadí. Tím jsme získali číselný kód. Následně jsme museli v časovém limitu projít azimutovou trasu a když jsme na jejím konci byli včas, uslyšeli jsme telefonní vyzvání. Po přijmutí hovoru jsme měli nahlásit kód a barvu družiny. Ten kdo to všechno zvládl nejrychleji, stal se vítězem poslední etapy, která byla bodována dvojnásobně.

Odpoledne proběhlo vyhlášení výsledků a každá družina obdržela plný pytel odměn. Stejně tak byli odměněni nejlepší v úklidu stanů a nejlepší družina za pomoc v kuchyni.

Pak už jen následovala příprava táboráku, který byl opět po roce vyšší než hlavní vedoucí.

Čtvrtek 14.7. – den třináctý

Ráno nic neobvyklého. Dopoledne jsme vyrazili rybařit. Ovšem nikoliv do místního rybníka, ale do lesa. Po lese se nacházelo několik druhů mořských živočichů. Některé z nich se dali prodat legálně místní rybářské firmě, ale některé byli chráněné a dali se prodat pouze nelegálně na černém trhu. Během rybolovu jsme byli kontrolováni mořskou hlídkou, když jsme ale dodržovali pravidla lovu, nemuseli jsme se ničeho bát. Pokud jsme ale lovili nepovolená zvířata nebo lovili nadměrně, dostali jsme pokutu. K tomu všemu se zde ale vyskytovali ještě piráti, kteří nám náš úlovek ukradli celý.

Po poledním klidu jsme se vydali sesbírat „zákeřné sošky“ které se museli sbírat v určitém pořadí a každou následující musel jít hledat nový člen z družin.

Po svačině jsme se opět pohybovali za hranicí zákona a stali jsme se převaděči uprchlíků. Někdy se nám podařilo převést významného uprchlíka a za něj jsme mohli získat až trojnásobek bodů.

Během odpoledne se asi 20 z nás vydalo na boj čísel proti stejně početné skupině z hodonínského tábora. Klání skončilo nerozhodně. Potom jsme je ještě umluvili na „šišákovnu“ a pořádně si to rozdali. A zde už jsme měli lehce navrch.