Ráno, výšlap na Horu sv. Klimenta. Na cestě „tam nahoru“ jsme se museli schovávat, abychom nebyli odhaleni probíhajícími zvědy.

Po obědě jsme si zahráli běhací Člověče, nezlob se! a několik štafet s balónky plné vodou a hru s krásným názvem – Namoč se co nejvíc. Nic těžkého. 6 stanovišť, na každém kostka a hrníček. Hodím liché, musím se polít a běžet dál. Hodím sudou? Jen běžím dál. A tohle celé štafetově. Naši vedoucí to ovšem měli trošku složitější. Kdykoliv hodili lichou, tak se polili a museli se o jedno vrátit. Jo, nasmáli jsme se.

Po sváči jsme běhali po lese, hledali jednoduché obrázky a snažili se vybraným umělcům z družstva popsat co jsme viděli a oni to museli namalovat.

Po véči pak nastal boj o nadvládu na jednotlivými ostrovy, kterou jsme získali větším množstvím našich papkoulí trefených do ostrovu. Některé ostrovy byly pojmenovány podle barev a co to znamenalo, jsme se dozvěděli až následující den.