Den pátý – 4. července

Den plný rolí.

Role novináře:

Úkol dne: Všichni by rádi věděli, co se ve vašem oddíle děje. Vytvořte proto nástěnku a během tábora ji aktualizujte. V každé volné chvilce jsme tedy přemýšleli, vymýšleli, tvořili a upravovali.

Role ztroskotance:

Dopoledne jsme ztroskotali na pustém ostrově a bojovali v nepříznivém počasí o holý život. Jedna bouře střídala druhou, tak stále budovat chýši, která nás ochrání. Do toho zajišťovat oběd pro přeživší a v poslední řadě získávat speciální předměty ve vraku lodi, které nakonec určili konečné pořadí.

Role doktora:

Jako lékaři, jsme se snažili zachránit své pacienty, kteří nutně potřebovali transfuzi. Naši snahu však hatili velmi agresivní viry, kteří naši krev infikovali a my ji tak museli znovu získat.

Role archeologa záchranáře:

Našlo se poslední vejce velmi vzácného exempláře vyhynulého tvora a my jej museli získat z velmi nebezpečného místa, které pohltilo vše co tam přišlo.

Role pohádkáře, malíře či herce:

Namalovat či předvést jednu pohádku není tak snadné jako na ně koukat. I přesto jsme se nasmáli při našich výtvorech a divadelních etudách.

Den čtvrtý – 3. července

Den ve znamení souboje pexes vs. bomb. Hrálo se na tři kola.

Kolo I.:     Ponožkové pexeso vyzvalo na souboj bombu v táboře.

Kolo II.:    Běhací pexeso proti Zakódované bombě, kdy jsme museli najít na deseti stanovištích jednotlivé číslice. Občas stačilo místo jen najít, ale většinou jsme museli splnit i jednoduchý úkol.

Kolo III.:  Pexeso v lese s pexesožrouty vs. Pyrotechnik s přenesením nebezpečné výbušniny, která se při neopatrném pohybu aktivovala.

Skóre 3:3. Neprodlužovalo se. Jen Anglie vyhrála na penalty

Den třetí – 2. července

Táborový teploměr nad ránem ukazoval pouhých 6°C. Snad už brzy bude pořádné teplo

Ráno opět etapovka – Cesta strachu. Celá družina musela projít minovým polem. Někdy se zadařilo projít přes více polí na jeden zátah. Jindy jsme na jednom poli vybuchli vícekrát.

Dopoledne vyplnil turnaj v přehazování papkoulí přes čáru a po obědě nás čekalo hledání skrýše u strakaté kočky. Hra, která měla jasná pravidla a vypadala na krátkou záležitost, se hodně protáhla, když některé týmy skrýš ne a ne najít.

Po svačině konečně voda. Zatím však jen z lodí. Hned bez zkoušky jsme dostali pádla a vrhli se do přetahování.

Večer pak ještě Game of horns – dostat krále do kruhu, aby „zatroubením“ oznámil svoji vládu.

Den druhý – 1. července

Záchrana Pedra. Hned dopoledne první etapová hra. Pomohli jsme Pedrovi před partou starších chlapců. Neobešlo se to však bez zranění. Mnoho z nás mělo poraněnou ruku, nohu či dokonce zrak.

Během dne jsme se setkali s dračicemi, přes jejich území jsme museli pronést drahocenné mince. Řešili jsme logický úkol z Hanoiskými věžemi, objevovali pyramidy. A hlavní bylo vymyslet a naučit se družinový pokřik.

„My jsme děti pandí, každý nám tu fandí.“

„Hej hej hej lvi jsou nej, půjdeme si pro trofej. Lev se jen tak nevzdává, za kořistí se tvrdě vydává.“

„Hnědá bílá v tom je naše síla, králičí mi srdce máme všechny vás tu roztrháme. Hej králíčci!!!“

„My jsme oddíl ptakopysků, parta dobrých táborníků.“

„Prasata jsou príma banda samý smích a samá sranda. Chro chro crho!“

„My jsme lamy my jsme nej, každej je z nás hotovej.“

Po svačině jsme zvládli uzlování, práci s mapou a buzolou, poznávali kytky, šifrovali a hlavně se s Majkou naučili správnou techniku čištění zubů. Jede jede mašinka – rulez.

Mezi tím nás čekalo vystoupení šermířské skupiny ze Zlína

Večer jsme opět hledali zdroje morseovky, abychom se dozvěděli něco víc.