Víkendová akce s tématikou Malého prince proběhla od 9. do 11. prosince 2016. Vše začalo srazem na nádraží v Bučovicích. Během cesty do Kyjova jsme se losem rozdělili do čtyř družin a naše víkendovka začala netradičně již v Kyjově
První hra „Nakresli mi beránka“ všechny moc bavila. Cílem každé družiny bylo mít co nejvíce nakreslených beránků od kolemjdoucích lidí. Někteří v naší prosbě poznali, o co se jedná a skutečně nám podle předlohy namalovali krabici s dírou. Hru ukončil příjezd autobusu směr Vřesovice. Po večeři následovala hra „Kdo žije na jaké planetě?“, která pro nás znamenala chodit podle slepé mapy okolí a zapsat si, kdo na zakresleném místě bydlí (Byznysmen, Piják, Ješita, Lampář, Král, Zeměpisec). Když každý tým našel všechny obyvatele a byli jsme všichni na základně v jídelně, tak nám vedoucí předčítal knížku Malý Princ, abychom se ještě více vžili do příběhu a něco o obyvatelích planet zjistili. Vlastně každá hra, která následovala, byla uvedena úryvkem z knihy. Poté následovali pexeso a deskové hry přímo s tématikou Malého Prince.
Sobotní ráno začalo snídaní (vánočka s medem) a pak hned první denní hra na tématiku Lampáře. Dozvěděli jsme se, že žije na planetě, kde se střídá den a noc po 30s. Naším týmovým úkolem bylo sníst pytlík piškotů, ale střídal se den a noc (po 30s), kdy ve dne jsme jedli a přes noc jsme museli mít otevřenou pusu a takto se to střídalo, dokud v každém týmu nesnědli poslední piškot.
Další hra byla na téma Byznysmena, kdy jsme se vžili do jeho role, jak počítá svůj majetek, v podobě běhací hry, kdy jsme závodili, kdo najde dříve následující číslo v posloupné řadě.
Po kratší pauze přišel čas na jinou hru. Na place bylo umístěno 5 stoliček. Na každé ležely kostky a skleničky. Ty byly na každém dalším stanovišti o něco větší než na předešlém. Po příchodu ke stanovišti každý vypil svoji sklenici a následně hodil kostkou. Když padla sudá, mohl postoupit k další stoličce s větší skleničkou a proces se opakoval. Pokud však padlo liché číslo, musel se vrátit na předchozí stanoviště. Na posledním stanovišti, se nejprve házelo a potom buď pilo nebo hra končila. Aby ne, když zde již čekala sklenice o objemu 0,4l.
Na oběd bylo další výborné jídlo – svíčková. Tak to tu ještě nebylo. Děkujeme Dejve. Jsme zvědaví, co to bude příště.
Odpolední program začal kreativním malováním sklíček, jakmile jsme měli nakreslený obrys, aby to zatvrdlo, tak jsme šli shánět materiál na další hru, kde měl za úkol každý vyrobit dárek imaginárnímu kamarádovi.
Hned jak bylo hotovo, čekaly nás opět kostky. Tentokrát určovaly, na které musíme jít stanoviště. Jelikož kostka nám většinou nepřála, na některých stanovištích jsme byli i vícekrát. Na naší cestě nás čekala střelba ze vzduchovky, zatloukání hřebíku, tangrami, vázání uzlů, přišívání knoflíku a procházka kolem rybníka. Hra byla na dlouho, takže jsme si pak sedli k rizotu, které bylo na večeři.
Jako překvapení po večeři pro nás byl dort, který dostala jedna z nás na narozeniny.
Mezitím se už setmělo, dostali jsme za úkol schovat ostatním skupinkám jejich sklíčka někde okolo tábora, pak jsme nakreslili mapu, kde se jejich sklíčka nachází.
Poslední aktivitou toho večera bylo pouštění lampiónů štěstí. Každá družinka měla svůj, ale protože jednomu týmu shořel, pustili jsme všichni společně další. Když už nebyli lampiónky na obloze vidět, šli jsme vyčerpaní spát.
Na nedělní snídani jsme dostali makový závin. První ranní hrou byla rozcvička formou hry. Prostě pod Křížek, na Křížek, zase pod Křížek a zase na Křížek tam zakřičet HURRÁÁÁÁÁ. Dali jsme si pěkně do těla.
Na tuto aktivitu navazovala hra „Studna v poušti“, aneb výprava pro naše sklíčka. Podle mapy od jiného týmu, který nám sklíčka schoval.
Pak jsme navštívili planetu, kde žil Ješita. Šlo o jakési „Člověče nezlob se“, kde figurkami byli členové týmu. Svoje týmy řídili nejmladší členové týmu, kteří museli trasou postupovat podle jejich pokynů. Ztížené to bylo Ješitou, který nám naše figurky postupně vyhazoval.
Oběd byl opět příjemným zpestřením dne, tak jako všechna další jídla. Kuřecí řízek s bramborovým salátem nikoho z nás nezarmoutil. Dejv se prostě překonával. Poslední hrou před odjezdem byl: „Odlet letadla“ – štafeta (přihrávání házecího talíře) na předem vytyčené dráze.
Pak už následoval jen úklid a cesta domů :))